Fakta a mýty o mamografii

Fakta

Jak často bych měla chodit na preventivní mamografii a od jakého věku?

Je známo, že pravidelné mamografické vyšetřování žen od určitého věku může snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 30 %. Včas odhalený zhoubný nádor prsu je dobře léčitelný.

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR má na bezplatnou preventivní (screeningovou) mamografii nárok každá žena od 45. roku věku, a to ve dvouletých intervalech. Podmínkou je žádanka od ambulantního gynekologa či praktického lékaře. 

Při vyšším riziku vzniku nádorů prsu, například při výskytu nádoru prsu či vaječníků v rodině, je vhodné dle genetického doporučení provádět mamografii každoročně a od mladšího věku.  

Na jaké pracoviště bych měla jít na preventivní mamografii?

V České republice existuje síť schválených screeningových mamografických pracovišť, která splnila náročná kritéria a obdržela osvědčení ministerstva zdravotnictví. Tato pracoviště jsou pravidelně přísně kontrolována v rámci tzv. reakreditace, čímž je jejich kvalita zaručena. Seznam schválených screeningových pracovišť je zveřejněn na těchto stránkách.

V rodině se rakovina prsu nikdy nevyskytovala. Musím chodit na pravidelné prohlídky?

Až u 90 % všech nemocných žen se rakovina prsu v rodině před tím nevyskytovala a tyto nemocné ženy jsou tak první v rodině. Riziko nádorů prsu se týká všech žen. Pravidelná vyšetření by měla absolvovat každá žena bez rozdílu. Při zvýšeném riziku vzniku onemocnění prsu (například při výskytu rakoviny u matky a sestry) vám lékař diagnostického centra navrhne zvláštní režim sledování.

Mamografické vyšetření je prý bolestivé. Slyšela jsem, že stlačení prsu může rakovinu vyvolat. Je to pravda?

Pro provedení kvalitního vyšetření je stlačení prsu (cizím slovem komprese) zcela nezbytné. Tkáň prsu je nutno rozložit tak, aby byly zobrazeny jednotlivé struktury žlázy. Komprese prs v žádném případě nezraňuje, rakovinu nevyvolává a hodně žen vyšetření ani nepříjemně nepociťuje. Je vhodné, aby se plánované preventivní vyšetření provádělo v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsy méně citlivé.

Pokud tedy komprese rakovinu nevyvolá, určitě tak působí rentgenové záření?

Při mamografii se využívá speciální měkké nízkoenergetické rentgenové záření. Pokrok v mamografii a přechod na tzv. digitální mamografii vedl ke značnému snížení dávek záření, takže je možné preventivní vyšetření provádět bez jakékoliv obavy. Přínos tedy zcela zásadně převažuje. Zátěž měkkým zářením je u současné mamografie prováděné na moderním zařízení velmi malá, prakticky zanedbatelná. Na stránkách Státního ústavu pro jadernou bezpečnost jsou uvedeny přepočty dávek záření při mamografii na jiné situace v životě. Měkké záření je každodenní součástí našeho života.

Nemám čas jít na mamografii – práce a rodina jsou přednější...

Celé vyšetření s příchodem a odchodem se dá zvládnout za 30 minut. Domníváme se, že i velmi zaměstnaná žena může najít jednou za dva roky půlhodinu času k provedení tohoto vyšetření.  Vaše rodina i povolání vyžadují, abyste byla zdravá a mohla bez problémů fungovat. Když zanedbáte prevenci a budete procházet náročnou a zdlouhavou léčbou, nejvíce budou trpět právě Vaši nejbližší.

Nemohu mít mamografii, moje prsy jsou příliš hrbolaté, cystické. Slyšela jsem, že takové prsy jsou pro mamografii příliš hutné?

Přítomnost cyst je zcela běžná, je to způsobeno změnami na hormonální úrovni. Takové prsy neznamenají, že tkáň je abnormální, nebo že riziko rakoviny prsu je podstatně vyšší. Mamografie v pravidelných intervalech, někdy doplněná ultrazvukovým vyšetřením, je i zde vhodná.

Chodím pravidelně na snímek hrudníku. Pokud bych měla nádor prsu, snímek hrudníku by ji prokázal?

Zařízení pro snímkování hrudníku, použitý detektor a celý postup se od mamografie zásadně liší. Asi jako jablko a pomeranč. Snímek hrudníku neumožňuje odhalit ani větší nádor v prsu.

Už jsem byla na mamografii a všechno bylo v pořádku. Proč jít na nové vyšetření?

První mamografie slouží především jako výchozí bod pro srovnávání v čase. Účelem pravidelných vyšetření v 1-2letých intervalech je potvrzení, že se tkáň prsu nemění a že se neobjevují nová podezřelá ložiska či mikrokalcifikace. Takto lze odhalit i velmi jemné nenápadné počáteční změny, hlavně přednádorové stavy, které by se projevily při pohmatovém vyšetření podstatně později.

Nenahradí mamografii ultrazvukové vyšetření?

Ultrazvukové vyšetření je obvykle metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu. U žen nad 40 let věku je zpravidla základní metodou mamografie, ultrazvuk se stává metodou doplňkovou a to především u žen s bohatou a hutnou žlázou. Samotné ultrazvukové vyšetření se pro screening nádorů prsu nehodí, na rozdíl od mamografie neexistuje žádný vědecký důkaz, že by provádění samotného ultrazvukového vyšetření vedlo ke snížení úmrtnosti.  V mnoha případech není ultrazvukové vyšetření schopno odhalit právě přednádorové stavy a některé typy časných stádií nádorového onemocnění.

Slyšela jsem, že mamografie není v odhalení rakoviny stoprocentní...

Mamografie je v současné době nejspolehlivější dosud známou metodou v odhalování nádorů prsu i v počátečním stadiu. Spolehlivost metody (pokud je prováděna ve specializovaných centrech) závisí na hutnosti prsu, u tukového je až 96 %. Kromě pravidelné mamografie, ve vybraných případech doplněné ultrazvukovým vyšetřením, je potřeba provádět jako pojistku také samovyšetření prsů pravidelně 1× měsíčně. Důležité je v případě jakékoliv změny navštívit svého lékaře nebo přímo screeningové pracoviště. Spolehlivost zjištění případného zhoubného nádoru tak bude téměř stoprocentní.

Mýty

Počet žen, které onemocní rakovinou prsu, každoročně narůstá. Známý fakt ženy děsí a dává vzniknout různým mýtům o této nemoci.

Mýtus č. 1: Nošení kosticových podprsenek zvyšuje riziko nemoci.

Žádná z vědeckých studií to nepotvrdila. Podle některých pseudovědců stlačují kostice lymfatické žlázy prsů, čímž dochází k hromadění toxinů v tkáni a následně k rakovinnému bujení. Lékaři to ale odmítají. Na vznik rakoviny nemá žádný vliv, jak těsné oblečení ženy nosí. Ani to, zda nosíte podprsenku denně nebo vůbec, nehraje roli.

Mýtus č. 2: Používání deodorantů a antiperspirantů v podpaží způsobuje rakovinu prsu.

Tento mýtus vznikl pravděpodobně na základě jedné malé britské studie, kdy vědci našli ve vzorku dvaceti rakovinných tkání stopy parabenu, což je konzervační látka používaná v kosmetice - a také v deodorantech. Podle oné studie měl paraben napodobit aktivity ženského hormonu estrogenu, který může urychlit bujení rakovinných buněk. Žádná z dalších studií však tyto závěry nepotvrdila. Výzkumy navíc zjistily, že malé množství parabenů, které se do těla uvolňuje při používání antiperspirantů, je v těle za účasti enzymů a podkožních tukových buněk poměrně rychle odbouráváno.

Mýtus č. 3: Jen ženám, v jejichž rodině se rakovina prsu objevila, hrozí toto onemocnění.

Asi 70 procent žen s rakovinou prsu nemá v rodinné anamnéze žádné podobné případy. Platí sice, že pokud se v nejbližší příbuzenské linii (matka, babička, sestra) rakovina prsu vyskytla, je rizikovost přibližně dvakrát vyšší, ale ani rodina s tradicí železného zdraví nezaručí, že rakovinou prsu neonemocníte. Stejně tak neplatí, že ženy, které mají rakovinu prsu v rodině, onemocní.

Mýtus č. 4: Čím menší prsa, tím menší riziko zhoubného nádoru.

Neexistuje žádné spojení mezi velikostí prsů a výskytem rakoviny. Velká prsa mohou být složitější pro samovyšetření i pro př. ultrazvuková vyšetření, proto se může zdát, že jim lékaři věnují větší pozornost. Ženy s malými prsy by v žádném případě neměly spoléhat na to, že mají menší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu.

Mýtus č. 5: Pravidelný screening vystavuje prsa radiaci, tudíž paradoxně pomáhá vzniku rakoviny.

Mamografické vyšetření skutečně funguje na bázi radiace, ale dávka, kterou žena při vyšetření obdrží, je minimální. Tuto dávku záření dostanete za 7–10 dní z přírodních zdrojů, nelze zapomínat, že celý náš svět a naše Země jsou přirozeně radioaktivní. Ostatně i při delším letu letadlem obdrží tělo obdobnou dávku radiace jako při mamografii a dokáže si s ní také poradit. Výhody včasného zachycení nádoru bohatě vyvažují minimální dávku záření. Mamograf odhalí i maličkaté nádory, které ještě nejsou hmatatelné.

Mýtus č. 6: Časté létání letadlem způsobuje rakovinu, protože jsme během něj vystaveny radiaci.

Nikdy nebylo zjištěno, že by častější létání zvyšovalo riziko onemocnění rakovinou prsu.

Mýtus č. 7: Náraz do prsu může způsobit rakovinu prsu.

Úraz nikdy není původcem rakoviny prsu. Často se však stane, že si žena náhodně po nějakém úrazu všimne, že má v prsu bulku a přisuzuje to úrazu nebo poranění při kojení a podobně.

Mýtus č. 8: Cysty v prsou jsou předstupněm rakoviny.

Nejsou, a nemají se ani operovat. Velké cysty, které způsobují ženě bolesti, se mohou punktovat, tzn., že jejich obsah se odsaje tenkou jehlou. Mnohočetné větší cysty prsů je třeba kontrolovat. V cystě může někdy vyrůst z výstelky její stěny útvar, tzv. papilom. Ten se může výjimečně změnit v nádor zhoubný. Pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je minimální a odborník ho umí diagnostikovat. Opravdu však nelze říci, že by cysta byla předstupněm rakoviny.

Mýtus č. 9: Rakovině prsu se dá předejít zdravým způsobem života. Pokud tedy žena rakovinou onemocní, může si za ni sama.

Není to pravda. Ačkoli existují ovlivnitelné rizikové faktory, jako například obezita a přemíra stresu, neumí lékaři stále ještě odpovědět na otázku, proč se u některých žen rakovina prsu vyvine a u jiných ne. Řadu rizikových faktorů, jako je věk, genetická predispozice, hustota prsní tkáně či počet menstruačních cyklů, ovlivnit nejde. Proti rakovině prsu zatím není ani známá žádná účinná prevence. Zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek pohybu a minimum alkoholu a nikotinu sice vzniku rakoviny prsu nezabrání, jsou však předpokladem celkově zdravějšího, a tudíž na nemoc lépe připraveného organismu.

Mýtus č. 10: V Americe umí rakovině předejít speciálními léky, ale ty jsou pro české zdravotnictví příliš drahé.

To je naprostý nesmysl. Nikde na světě nejsou k dispozici preventivní léky proti rakovině prsu.

Mýtus č. 11: Je mi 25 let. Jsem na rakovinu prsu příliš mladá.

Každý rok onemocní rakovinou prsu desítky žen do třiceti let. Přestože se jedná jen asi o procento nově diagnostikovaných nádorů prsu, nízký věk Vás před touto nemocí neuchrání.

Mýtus č. 12: Mamografii nepotřebuji, lze ji nahradit ultrazvukovým vyšetřením.

Na mamografickém snímku je jedinečné to, že můžeme zobrazit již přednádorové stavy a tzv. in situ karcinomy, což jsou nádory, které jsou ve svém vývoji na samém začátku a nezakládají v těle metastázy. Tyto prekursory nádorů se prezentují malými usazeninami vápníku v prsní žláze, které nelze vidět na ultrazvuku. Pokud jde o senzitivitu neboli citlivost mamografie v záchytu rakoviny prsu, je úspěšnost až 98 % v tukovém typu prsu. U žen s výrazně hutným (tzv. denzním) typem prsu, kde je hodně žlázy a vaziva, tam se senzitivita mamografie může snížit až na 50 %. Tento problém s nižší senzitivitou mamografie má asi 8 % žen. U těchto žen doplňujeme screeningové mamografické vyšetření vždy ultrazvukem, takže provádíme obě metody, samotný ultrazvuk by k lepší diagnostice nevedl.

Mýtus č. 13: Termografie je bezpečná metoda nahrazující mamografické vyšetření.

Termografie je metoda fungující na zrychleném metabolismu, který probíhá nejen ve zhoubných buňkách, ale také v buňkách postižených zánětem nebo řadou jiných nemocí. Vyšetření je ovlivněno činností mnoha žláz s vnitřní sekrecí, jako je štítná žláza, příštítná tělíska a také nadledviny, je ovlivněno pohlavními hormony, hormonální situací v organismu, tělesnou aktivitou jedince, fází menstruačního cyklu, stavem kůže a tělesnou teplotou. Pro tyto zkreslující okolnosti se jedná o metodu, která je nevhodná ke zjišťování časných stádií rakoviny prsu. Vyšetření je sice bezpečné, ale pro prevenci i pro diagnostiku nádorů prsu naprosto nepoužitelné.

Mýtus č. 14: Mamografii lze nahradit vyšetřením na elektroimpedančním mamografu, tzv. MEIK přístroji.

Přístroj MEIK není schopen zjistit zhoubný nádor v počátečním stádiu a není určen pro prevenci rakoviny prsu. Mamografii, ani ultrazvuk v žádném případě nenahradí. Víme, že ani relativně velký nádor nemusí MEIK odhalit, a naopak může za nádorové změny chybně považovat pouhé zahuštění žlázy, které je způsobené hormonálními změnami.

Mýtus č. 15: Při mamografickém vyšetření je nutné vyžádat si krční límec na ochranu štítné žlázy před zářením.

U mamografie nehrozí žádná radiační zátěž štítné žlázy, takže se ochranné krční límce u mamografie nepoužívají. Ve většině mamografických center by ale měly být k dispozici ochranné zástěrky proti ozáření vaječníků. Při snímkování zubů je to něco jiného, tam je krční límec na ochranu štítné žlázy vhodný.